Orlí hnízdo 2018

Neplánované výlety jsou často lepší než ty pečlivě připravené ...

... na začátek října byla předpověď na ucházející počasí a zbývala nějaká dovolená, bylo potřeba cosi zařídit osobní návštěvou u Plzně a byl tu nesplněný slib kamarádce na jednu jízdu "zdarma" za pohotové foto jiného člena jedné moto skupiny. Dávám "inzerát" do skupiny na FB a nabízím vyjížďku do Plzně ...

den 0, pondělí

V předvečer zpráva na WhatsApp: "Ahoj :-) už máš na zítra batoha?" Domluva byla rychlá, odjezd domluven na +- 9:15 "u batoha".

den 1. úterý, 468 km, Praha - Plzeň - Passau - Salzburg

Jedeme na jednodenní výlet, nechávám doma všechny tři kufry, beru jen doklady a telefon, však do tmy jsme doma.
V domluvený čas vyzvedávám kamarádku s malým batůžkem na zádech a jedeme "zadem" kolem Křivoklátu k Plzni. Celou cestu, krom chvilky slunka na výšině mezi Nižborem a Roztoky pod Křivoklátem mlha, před Plzní houstnoucí tak, že kondenzuje voda na předku motorky i na nás. V Třemošné vyřizuji v pěti minutách důvod jízdy, necháme si schválit doporučenou restauraci na oběd a jedeme se najíst. Hotovka v době oběda nic moc, na otázku: "Zpět pojedeme stejnou trasou?" odpovídám: "Ne, vezmeme to na Železnou Rudu, Německem a Rakouskem pod Lipno a pak domů." Předpověď počasí se lepší. Vyrážíme směr jih, za Plzní se rozjasní a u čerpačky konci Železné Rudy je slibované babí léto. Dáme si malé občerstvení a pokračujeme k hranici. U památečního fota debatujeme, dávám do skupiny na WhatsApp foto s textem "Přátelé, bylo tu s Vámi hezky, ale za kopečky svítí slunko" a v tu chvíli ještě netuším, kde dnes skončíme, když padla otázka: "Jak daleko je nejbližší Louis?" (pro neznalé: www.louis.de)
Odpovím: "Vydrž, kouknu do mapy.", hledám web firmy, hodnotím polohu a doplním odpověď: "V Passau, asi 80 km". Po rychlé domluvě měníme plán, zadávám adresu do navigace a sedláme. Počasí je stále lepší, v Passau je to na triko s krátkým rukávem. Projdeme prodejnu, kamarádka si koupí kuklu do přilby, sluníme se před prodejnou, dostávám nápad a debatujeme:
já: "Jdeš zítra do práce?"
ona: "Ne, až ..." (už si nepamatuju, kdy to mělo být)
já: "Byla jsi někdy na Orlím hnízdě?"
ona: "Ne"
já: "Salzburg je asi 120 km daleko, přespíme tam a ráno vyjedeme na Orlí hnízdo?"
ona: "Super, to by šlo."
já: (hledám nocleh přes booking) "Mám nocleh, s parkováním, za rozumnou cenu."
ona: "OK, jedeme."
já: "Cestou ráno koupíme Mozartovy koule pro kamarády na víkendovou grilovačku."
ona: "Kartáček na zuby a pastu koupíme cestou? Budeme chodit? Zastavíme někde a koupím si kecky? ..."
já: "Samozřejmě."

Kamarádka dává foto do WhatsApp skupiny s textem "Dokoupíme co chybí a pokračujeme v krasojízdě", zadám adresu pensionu do navigace a jedeme dál na jih. Cestou máme několik zastávek na hledání bot, ale vše jsou obchody typu Lidl a boty nevedou. V jednom z nich u regálu s drogerií vybíráme kartáčky na zuby a pastu:
ona: "pastu vezmi malou, ať se mi vejde do batohu"
já: (vrátím vybranou a sahnu vedle pro menší) "Může být s příchutí heřmánku?"
ona: "Ano."
Zaplatím u pokladny a pokračujeme v cestě.

Již za tmy v Salzburgu hledám v navigaci nějaký větší obchodní dům s botami, vracíme se ke Kauflandu, najdeme potřebné, přikoupíme drobné občerstvení a jedeme se ubytovat. Pension nacházíme na první dobrou, Garmin funguje, zkontrolujeme pokoj, kamarádka se přezuje a jdeme na večeři do nočního Salzburgu. Po jídle vyšplháme na Mönchsberd Nord, pošleme fotky nočního Salzburgu a hotelu Schloss Mönchstein, obejdeme návrší a oklikou se vrátíme do "našeho" hotelu pod kopcem. Dám přednost dámě při večerní hygieně, když slyším nějaké huhlání z koupelny, že prý zubní pasta má hnusnou chuť a kartáček se lepí na zuby. Při nákupu co nejmenší pasty došlo k přehmatu, v tubě není zubní pasta ale fixační krém na zubní náhrady :-) Ušetřen této pochoutky dám si jen sprchu.

den 2. středa, 491 km, Salzburg - Grödig - Berchtesgaden - Praha

Večer při příjezdu k Salzburgu nebylo vidět na horské štíty za městem, o to větší překvapení pro kamarádku jsou ranní panoramata už nad střechami domů. Cestou k Berchtesgadenu navštívíme podnikovou prodejnu Salzburg Schokolade, rodinný podnik vyrábějící plagiát plagiátu Mozartových koulí. Stovka koulí II. jakosti, s nepodařeným potiskem, nasypané v pytli, za +- €25, slovy klasika: no nekupte to, když je to tak levný.
Výhledy na hory jsou čím dál tím lepší, přesto parkujeme u spodní stanice BUSu k Orlímu hnízdu (Kehlsteinhaus). Obdivuji německou důkladnost, jednotlivé autobusy jsou označeny čísly a do každého prodají na určitý čas odjezdu jen tolik lístků, kolik je sedadel. Tlačenice u vstupu a předbíhání je zbytečné, jen musíte najít "ten svůj" a nezmeškat odjezd. Podobné je to na horní stanici, kde odhadnete délku pobytu a zaregistrujete si čas jízdy a číslo vozu na cestu dolů.
Cestou nahoru je nám všem puštěna přednáška v němčině a angličtině o historii, jednou zmíní Hitlera a vysvětlují důvod zákazu individuální dopravy: vozovka je velmi úzká, jen na několika místech jsou "zálivy" pro případné vyhnutí protijedoucích, obsahuje několik tunelů a autobusy zde jezdící jsou speciálně upravené, celkově zúžené. Běžný bus běžné délky by měl potíž se vejít. Zpestřením je párek turistů překážející v jedné zatáčce i přes zákaz vstupu chodců na silnici, a dostávající "školení" od řidiče busu. Zwei idioten stáli na straně u skály, kde by je bus mohl rozdrtit a ne na druhé straně za dřevěnými svodidly a tudíž v bezpečí. Před nástupem do "pozlaceného" výtahu z parkoviště do vlastního Orlího hnízda registrujeme zpáteční jízdu, asi za dvě hodiny.
Jak z venkovní restaurace, tak z výšiny nad ní jsou skvělé výhledy, bez mraků a bez oparu je vidět až na obzor. Drzí ptáci "visí" těsně nad našimi hlavami, plachtí v proudech vzduchu stoupajících po úbočí hory. Nebojí se sednout na zábradlí, na dosah od sedících lidí. Čas odjezdu se blíží, zaplatíme za kávu a jdeme k výtahu, kterým sjedeme na parkoviště. Po chvilce přijíždí "náš" bus, odveze nás dolů k motorce.
Z parkoviště míříme na Rossfeld Panoramastraße, počasí je perfektní, byla by chyba nedat 5€ za průjezd motorky a nevidět vše v plné kráse podzimního jasného dne. Při poslední mé návštěvě zde byla mlha, pro porovnání foto o dva roky starší.
Zpět přijíždíme za tmy, a to od Plzně jedeme výjimečně po dálnici, které jsme se vyhýbali celé dva dny.

Mozartovy koule jízdu přežily v batohu přivázaném na nosiči kufru místo na zádech "batůžku", na víkendovém srazu byly zpestřením občerstvení a fyzickým důkazem jak může dopadnout cesta "na otočku" do Plzně.


shrnutí cesty
začátek cesty9. 10. 2018
konec cesty10. 10. 2018
najeto959 km
náklady na palivo1935 Kč
náklady na ubytování60 €
stylpouze asfaltové silnice (až na poslední podvečer bez dálnic), tempo lehce přes limit
průměrná spotřeba5,3 l/100km


ceny benzínu přepočtené na CZK (v závorce počet tankování)
Rakousko42,10 . . (1x N95)
Česko35,70 . . (2x Verva100)




Kompletní galerie